Dva dny na Orkney
Orknejské ostrovy (souostroví) čítají více než 70 ostrovů. Dvacet z nich je obydlených. Asi třičtvrtě z celkového počtu obyvatel žije na hlavním ostrově Mainland. Mezi ostrovy se nachází vodní plocha Scapa Flow, která byla hlavní základnou Royal Navy za obou světových válek. Správním střediskem je město Kirkwall. Většina turistů zde navštěvuje jedny z nejstarších a nejzachovalejších neolitických památek v Evropě.
My jsme se ubytovali v domku na předměstí Kirkwallu, kam jsme zamířili hned po vylodění z trajektu. Bylo již pozdě a naše hostitelka nás čekala :-) V dalším z našich pokojíků na našich cestách jsme večer opět nastudovali naši trasu na další den, včetně popisů jednotlivých míst. Druhý den ráno po snídani jsme vyrazili poznávat Orknejské ostrovy.
Začali jsme návštěvou velkolepé katedrály z dvanáctého století v centru Kirkwallu. Dostavba katedrály trvala celých 300 let a můžete tu tedy najít architektonické detaily od normanského stylu až po začátek gotiky. V raním sluníčku vypadala katedrála z "růžového" kamene jako z pohádky.
Budete-li projíždět ostrovem Mainland, uvidíte široko daleko, ostrov je taková trošku "placka", louky, pastviny, krávy, koně, ...vše obklopeno vodou a různými zálivy.
Stavby domečků připomínají opravdu staré dávné časy. Některé jsou obývané dodnes, některé chátrají a jsou prázdné.
Nejvíce se mi líbilo nejsevernější místo, které jsme na Orkney navštívili - Brough of Birsay. Strávili jsme tu delší čas než obvykle a procházka po kamenité pláži s mušlemi, příbojem a s výhledem na ostrov s majákem byla nádherná.
Narazíte i na krásně a vkusně opravený domek. Sousedů byste tu moc neměli, domky jsou tu rozesety mezi pastvinami. Celkem by mě zajímal společenský život zde, zda funguje, jak se lidé scházejí a baví...budu muset vyzpovídat naši novou přítelkyni Helen po nějaké době, kterou na Oknejích stráví :-)
Každou chvilku byste někde mohli přibrzdit a procházet se po březích, za hezkého počasí to musí být moc fajn.
Není to nádherný obrázek :-)
Archeologickou atrakcí číslo jedna je na Orknejích bezesporu Skara Brae. Je to malinká obec, kde si můžete prohlédnout, jak lidé žili v dávných prehistorických dobách. Skara Brae byla ukrytá pod nánosy půdy a v roce 1850 ji částečně odkryla obrovská bouře. V informačním centru si můžete načíst spoustu informací (mají tu i výbornou polévku, kterou jsme si po prohlídce dali v místním snack baru) a na vytvořeneném "modelu" si můžete vytvořit představu o tom, jak tu lidé žili, jedli, spali.... je to vlastně model domu, kde můžete prolézat nízkými chodbami až k centrálnímu ohništi. Samotná Skara Brae představuje odkryté zbytky/zdi/základy tehdejšího obydlí.
Další neolitickou zastávkou byl Ring of Brodgar. Předpokládá se, že vznikl přibližně v době 2500 - 2000 př. n. l. jako jeden z posledních neolitických kultovních kruhů. Je to téměř dokonalý kruh o průměru 104 metrů, původně asi z 60 kamenů až 4,5 metrů vysokých. Dochovalo se jich jen 24. Přesto působí monumentálně. Do centra, ani k samotným kamenům není přístup, můžete se projít kolem po obvodu kruhu. Slyšela jsem, že místo uprostřed kamenů má mít obrovskou energii a člověk by se mezi nimi neměl zdržovat delší dobu, mohlo by to mít vliv na jeho zdraví. Co je na tom ale pravdy nevím, vyzkoušet to nesmíte.
Mezi nejstarší kamenné kruhy v Británii patří i Stones of Stennes. Obrovské, až šest metrů vysoké, kameny uvidíte již z dálky. Postaveny byly kolem roku 3100. Tyto čtyři kameny jsou zbytky někdejších dvanácti monolitů.
Dotknout se historie...
A pomalu opouštíme Orknejské ostrovy. Poslední naší zastávkou před naloděním na trajekt z Orknejí byla italská kaple Lamb Holm. Občas si musíte počkat, a to, když u ní zastaví autobus a vypustí dav turistů, ale stojí to za to, prohlédnout si kapli v klidu a bez lidí. Kapli postavili během druhé světové války italští zajatci, kteří neměli žádné místo pro své mše. Vytvořena byla ze dvou provizorních vojenských baráků. Jakmile do ní vkročíte, ucítíte "vůni" dehtu, kterým byly baráky napuštěny, aby byly odolnější proti povětrnostním vlivům. Vnitřek kaple je ale mistrovským dílem umělce Domenica Chiocchettiho.
Na dně zálivu zůstává dodnes několik vraků lodí...pozůstatky válek.
Po krátkém čekání jsme opouštěli Orknejské ostrovy z jiného místa a jiným trajektem, tentokrát ze St. Margaret´s Hope.
Vybavena skotským "kinedrylem" jsem tentokrát plavbu zvládla celkem v pohodě :-) ;-)
