Nejkrásnější přírodní scenérie údolí Glen Coe
Třetí den jsme opouštěli Linlithgow a dalším naším cílem bylo údolí Glencoe, kde jsme měli strávit jednu noc cestou na Skye. První zastávkou na naší trase byl impozantní hrad Stirling na výběžku parku Trossachs. Hrad se vypíná na přibližně sedmdesát metrů vysoké skále nad městem a v historii se stal dějištěm mnoha anglicko-skotských válek, důvodem byla jeho strategická pozice mezi oblastmi Lowlands a Highlands. Díky své pozici získal pověst nedobytné stavby. Byl hlavním sídlem skotských králů. Krásný pohled na něj je z prostranství před hradem. Z esplanády v zadní části hradu se vám pak otevře panoramatický výhled na okolní krajinu.
Současná podoba hradu pochází z 15. - 16. století. Postupně byl přestavován, až se z něj stalo reprezentativní sídlo
Jednotlivé budovy prošly, či prochází rekonstrukcí a místnosti vypadají "jako nové".
Zahrada byla nádherná, musela jsem obdivovat pestrost záhonů. Kdesi v průvodci jsem zahlédla fotku, která byla pořízena mimo sezónu a dojem z hradu byl úplně jiný. Jak mohou barevné květiny změnit celkový pohled...
Oblíbená vyhlídka dvorních dam, odkud měly výhled daleko do kraje.
Díky rekonstrukci jsou barvy zářivé, vše jako nové :-)
Původní kazetový strop ze dřeva nahradil tento pestře malovaný, kopie původního. Kopie originálů si můžete prohlédnout v jiné části hradu jako expozici kazetového stropu.
Navšívíte i zrekonstruovanou The Great Hall. Nás nejvíce zaujaly tesařské práce na krovu síně.
Marie, královna skotská nás provázela na každém kroku :-)
Národní květinu Skotska - bodlák - najdete nejen ve volné přírodě, ale také jako vyšlechtěnou "obří" květinu v královských zahradách.
Oblíbenou částí prohlídky jsou prostory kuchyně, kde vám atmosféru a také tehdy používané potraviny přiblíží sochy kuchtíků, kuchařů a kuchařek.
Plýtvání časem? Nejstarší fotbalový míč na světě je více jak 400 let mimo hru :-) Nalezen byl na hradě za dřevěným obložením a byl vyroben z kůže a nafouknutých prasečích močových měchýřů.
Podobně jako hrad, i National Wallace Monument je postaven na skalním ostrohu. Vyšlápnete-li si kopec, vystoupáte-li po 246 schodech na 67 metrů vysokou věž, vychutnáte si fantastický výhled do kraje i na bojiště u Bannockburnu. Monument je věnován skotskému národnímu hrdinovi Williemu Wallaceovi, jehož zná díky filmu Statečné srdce celý svět.
Zaujalo mne zdobení motivem provazu, který se táhl kolem věže.
V jednom z pater věže najdete tzv. "Síň hrdinů", kterou zdobí busty významných osobností Skotska, spisovatelů, vědců, cestovatelů, misionářů...
Zde se odehrála již zmíněná bitva...v dálce na "kopci" vidíte Stiring Castle.
Až do nebe...
Opustili jsme Stirling a mířili k našemu cíli, ke Glencoe. Cestou jsme míjeli největší a nejoblíbenější jezero Skotska - Loch Lomond. Na jeho jižním břehu začíná oblast Highlands. Po jeho západním břehu vede silnice, po východním oblíbená turistická stezka.
Slunce pomalu zapadalo, když jsme vjížděli do údolí Glen Coe a pro mne to byl asi nejkrásnější úsek našeho putování a největší zážitek. Byla to neuvěřitelná a nepopsatelná krása, kterou musí člověk zažít, a která je foťákem nezachytitelná. Měli jsme obrovské štěstí, jak nám později potvrdila i naše hostitelka, že jsme měli pro průjezd údolím krásné počasí, a že západ slunce a nádherné světlo jím vytvořené, mohly vykouzlit překrásné přírodní obrazy.
Paprsky slunce pronikaly mraky a barvily svahy olivovými odstíny, v kontrastu s tmavými zastíněnými místy...neuvěřitelná podívána. Máte-li ale smůlu a je-li pochmurné počasí, jsou hory celé zahalené v mlze a mracích, což jsme zažili později při přejezdu na Orkney Island. Kouzlo úplně zmizí.
Je to jedno z mála míst, kde se mohou návštěvníci Skotska, nejsou-li turisté či horolezci, dostat do těsného kontaktu s horami. Velice záleží na počasí a ročním období, neboť mění celkovou atmosféru a dojem, často i v průběhu jednoho dne, stačí, když zaprší :-)
Čekal na nás milý domeček s ještě milejší hostitelkou. Opět jsem se na cestách přesvědčila o tom, že jsme asi nějaký jiný živočišný druh. Po našem pobytu v Austrálii jsme si říkali, že dobrá nálada, zde neustále panující, plyne z mnoha slunečních dní....to se ale o Skotsku říci nedá a přesto tu byli všichni neskutečně milí a usměvaví. Vše je v pohodě a nic není problém. Všichni jsou k sobě ohledupní a vstřícní. Asi žijeme ve špatné zemi :-(
Ubytování bylo stylové, společný obývací prostor byl určen dvěma pokojům s hosty, se kterými jsme se ale vzhledem k únavě setkali až druhý den u snídaně, která byla tedy mimochodem vynikající a bohatá, servírovaná samou hostitelkou. Naši krátkodobí sousedé byli pár ze Švýcarska (paní Švýcarka, pán Brit) a byli velmi milí, prokonverzovali jsme příjemně snídani. Oni jeli ze Skye, my tam mířili :-)
No, není to pohádka? :-)
