...jak vypadá? a jak se sklízí?
Tak jsme si tak s manželem během Golden weeku (což je zhruba týdenní podzimní čínský svátek a zároveň prázdniny ve školách) jednoho rána přivstali, děti nechali dospávat a sami dva vyrazili na okraj Šanghaje. Jedním z cílů našeho výletu byla maličká rybářská vesnička, kterou manžel objevil na svých cyklotúrách (tu vám ukáži v některém s příštích příběhů) a pak jsme také doufali v trochu štěstí, zda bychom nenatrefili alespoň na jedno rýžové políčko, které by se právě sklízelo. Je totiž ta pravá doba pro sklizeň rýže. A měli jsme štěstí. Po hodině jízdy autem jsme zahlédli jakýsi mumraj u jednoho z malých polí, která najdete na mnoha místech na okraji města mezi domy a domečky, hned u silnice. Bylo horké ráno, sluníčko svítilo a zralé klasy rýže vypadaly ve slunci jako ze zlata. Původně zelené stonky se s postupujícím dozráváním rýže barví do zlatých odstínů. Úplně zlaté barvy, jakou má třeba naše pole se zralým obilím, však nedosáhnou, stále tu zústává přítomna i barva zelená. Četla jsem, že někdy může mít pole barvu i do růžova až červena, ale takové políčko jsem zatím ještě nepotkala.
Rýži znám z prodejních regálů obchodů ve formě pytlíku či krabice (tu předvařenou) a tak jsem byla zvědavá, jak vlastně vypadá ta nastojato na poli před sklizní ;-) Už i proto, že devadesát procent veškeré produkce rýže připadá na Asii (zejména Čínu), musí mít i své místo tady na blogu.
Existuje více druhů rýže a s výjimkou tzv. horského druhu se rýže pěstuje na políčcích, která jsou zaplavena vodou. Semena rýže se vysévají do připravených záhonů, a když jsou sazeničky staré 25 až 50 dnů, přesazují se na pole. Políčka bývají obklopena hrázemi a sazenice se zaplaví vodou do výšky 5 až 10 cm. Během vegetačního období zůstavají rostliny ponořené ve vodě. Půda bývá většinou jílovitá a nezbytná je také dlouhá doba slunečního svitu. Rostlina dorůstá výšky přibližně jeden metr.
Sklizené rýžové zrno, které známe jako rýži neloupanou nebo hrubou, je uzavřeno ve slupce. Při jeho zpracování se odstraní obal/slupka (otruby) a někdy se na zrno nanáší povlak z glukózy a mastku, aby bylo lesklé. Rýže, kde je pouze odstraněna slupka, se nazývá hnědá a obsahuje větší množství živin (bílkoviny, tuky, thiamin, niacin, riboflavin, železo a vápník). Naopak rýže bílá má velmi omezený obsah živin a tvoří-li hlavní část stravy, hrozí člověku nemoc zvaná beriberi (nemoc způsobená nedostatkem thiaminu a minerálů). Předvařená bílá rýže bývá speciálně upravována, aby si zachovala živiny a také bývá obohacena přidáním železa a vitamínu B.
Před sklizní je nutné pole odvodnit a vysušit.
Přesto jsou stroje vybaveny pásy, protože půda bývá vlhká.
Techniky určitě zaujme vzhled a funkce takové mašiny.
Na políčku se to hemžilo pracanty - vyjma muže na stroji vlastně samými ženami. Trochu mi to připomínalo podzimní sklizně na polích, když jsem byla malá a jezdívala k babičce na vesnici. Bylo-li potřeba sjela se celá rodina, ale běžně pomáhaly i jiné rodiny z téže vesnice. U práce se povídalo, byla legrace a každý věděl, co je jeho úkolem....ať to byly brambory nebo řepa...
Pravdou je, že mladého člověka jsem na poli neviděla, ale babičky zastaly velký kus práce....a to často i s bezzubým úsměvem na tváři.
Velká část vesnice se přišla, když ne podílet na práci, tak podívat.
Na dálku byste klidně řekli, že se sklízí pšenice...
Zelené stonky, které vypadly ze stroje, ženy sbíraly a vázaly z nich malé snopky, rozkládaly je na prostranství vedle silnice k sušení nebo si je nakládaly na různá vozítka, která stála zaparkovaná na kraji pole.
S úsměvem jde všechno líp a možná je to i lék na dlouhověkost, spolu s konzumací rýže ;-)
Oblíbená a typická pokrývka hlavy převládala i zde. Slaměné špičaté klobouky často nahrazují "pokrokové" umělohmotné, ale jsou všudypřítomné, stačí se projet ulicemi Šanghaje. Velká část zametačů ulic či zahradníků (prostě lidí, kteří pracují celý den na sluníčku) je stále nosí. Zde byly často doplněny o kus látky nebo šátek, který pod kloboukem a bradou odsával pot dělnic - vedro bylo opravdu obrovské, ač se vám dle oblečení žen může zdát, že bylo chladněji. Oblečení je spíše ochranou před slunečními paprsky a opálením, což není ani zdravé, ani IN. Obleky, které nám občas připomínají pyžamo, jsou prostě jen pohodlné, na módu se moc nehledí, obzvláště na poli, ale na to máme i my naše oblíbené montérky.
Zbytek rostliny po vymlácení rýže se používá na různé účely - krmení hospodářských zvířat, stelivo, pokrytí střech nebo rohože....
Každý si naložil svou kárku a s úsměvem odjížděl domů.
Zajímavý dopravce či prodejce zaparkoval svůj skůtr s nákladem přímo před námi - holuby, slepice či kohouta?
Pole bylo sklizeno, rýže uskladněna, i když si tak přemýšlím nad způsobem uskladnění zde, kde je tak vysoká míra vzdušné vlhkosti, jak takové uskladnění asi vypadá?
Každopádně naše přání, vidět sklízet rýžové políčko, bylo vyslyšeno. Naskočili jsme do auta, objeli blízké jezero a malým kouskem přírody ve velkém městě jsme uháněli zpět domů za dětmi s pár stébly utržené rýže, aby si i ony mohly prohlédnout, jak taková rýže vlastně vypadá.