...čokoládová (nejen) podívaná, mňam
V dnešním fotopříběhu trochu zaútočím na vaše chuťové buňky a tipuji, že na konci (nebo možná už i v průběhu) článku mnozí z vás odběhnou shánět kousek čokolády. Protože čokoláda a čokoládovna, do které vás dnes zavedu nesou jméno Zotter a patří k těm nejlepším na celém světě. Po dlouhou dobu byli jedinou čokoládovnou provozující výrobní linku nazývanou "bean-to-bar" - což v překladu znamená, že čokoládovna má všechny výrobní procesy (od pražení kakaových bobů až po hotovou tabulku čokolády) vlastní. Rozkliknete-li si již zmiňovaný název Zotter, dozvíte se mnohem více podrobností. Zakladatelem firmy je Rakušan Josef Zotter, který vás na jednom z následujících snímků uvítá ve svém čokoládovém divadle. Nákupu, produkci i marketingu se věnuje celá jeho rodina. Veškerá jeho výroba je výhradně v organické a férové kvalitě. V Šanghaji má firma Zotter tzv. chocolade theatre - čokoládové divadlo. Je to malá výrobna, která spíše slouží k vytvoření si představy o tom, jak skutečná výroba ve velkém vypadá. V současné době zde dokáží vyrobit například menší firemní zakázku, ale neprobíhá zde pravidelná větší výroba. Proto snad i název "divadlo". To sídlí v areálu "Shanghai fashion centre" - což je krásný nově zrekonstruovaný komplex mnoha budov z pálených červených cihel, které jsou plné značkových a drahých obchodů a kaváren.
Jako téměr všude dnes, i zde probíhala u vchodu do komplexu kontrola zdravotního kódu a měření teplot návštěvníků. Pro vstup byla nutná rouška, kterou jsme si ale mohli po pár metrech sejmout. Areál to byl opravdu krásný a za teplejšího počasí by bylo fajn posedět u kávy ve Sturbucks či zmrzliny od Itala odnaproti. V den naší návštěvy byla poměrně velká zima, ač sluníčko svítilo.
Drobné detaily, které ale utváří atmosféru. Prakticky každé zábradlí či lavička byly zahaleny do "zimního hávu" - opleteny či oháčkovány - všechny kousky byly tuším prodejní. V kombinaci s cihlovými zdmi to byla podívaná.
Samotná budova divadla je až v zadní části areálu na nábřeží, ke kterému se ale bylo obtížné dostat. Buď probíhala nějaká rekonstrukce a stál tam plot, nebo dojdete k vratům a dál se nedostanete...obecně tu panuje, jak mi přijde, velká obava z vody, či utonutí. Všude v blízkosti i malých vodních koryt najdete cedule, které upozorňují na nebezpečí pádu do vody, někde i s udáním hloubky vody - i 80 cm hloubky je důvodem k obavám - a někde (jako napříklád v sousedství našeho compaundu, kde teče řeka) je prostě k vodě přístup zakázán, postaví se plot a k vodě se nedostanete, přestože by to byla pěkná procházka podél vody - to jen malé odbočení od tématu.
I zde jsme byli jediní turisté, nikde ani noha vyjma zaměstnanců, takže divadlo bylo vlastně naše. Celou prohlídku se průvodce věnoval jen a pouze nám.
Obaly čokolád - jeden z motivů je i součástí tohoto plakátu - pro Josefa Zottera vytváří a maluje jeho přítel z mládí Andreas H. Gratze, který za svou práci v roce 2008 v Duesseldorfu obdržel prestižní cenu. Josef Zotter říká, že "z obalu vytvořil umění" a má právdu, protože obaly jsou opravdu famózní a nápadité.
Jeho vášeň pro čokoládu je na první pohled patrná. Zdraví vás Josef Zotter.
A takovéto malé čokoládové umělecké dílo si budete moci při návštěvě divadla vyrobit i sami, protože v průběhu prohlídky je zahrnuta i výroba vlastní čokolády, kterou si pak na závěr vyzvednete v obchůdku, kde zároveň navíc utratíte nemalý obnos...jak sami uvidíte.
Před vstupem do divadla/na prohlídku si můžete dát šálek kávy nebo horké čokolády v příjemném prostředí malé kavárničky, která patří k čokoládovně. I zde již vidíte zmiňovaný proces "bean-to-bar".
¨
A prohlídka začíná....
Šatna je spojena s obchůdkem, kde se dají koupit upomínkové předměty (tašky s motivy obalů, hrnečky na horkou čokoládu, míchadla čokolády...) a samozřejmě všechny čokoládové dobroty Zotterovy čokoládovny - a že jich je - myslím - tolik druhů, že byste každý den celý rok mohli vyzkoušet jiný druh čokolády.
Ještě než začne samotná podívaná, tak už můžete mlsat. První čokoládová fontánka vás uvítá hned u šatny, kde si odložíte své svršky. My tak učinili, ale byla to chyba. Pomalu se učíme - i když chybami - prakticky nikde se v Šanghaji netopí (maximálně přitápí klimatizací, instalace topení se na ty tři měsíce asi nevyplácí), a je-li venku opravdu zima, což tento den byla, tak je lepší si bundy ponechat. Pěkně nám během prohlídky, jak se říká, vymrzly blechy.
Jeden z oblíbených motivů...
Vitrýny jsou tématicky nazdobeny kakaovými boby, druhy jsou rozmanité - bílá čokoláda, mléčná čokoláda, hořká a sice o různém procentu, nejen tabulky, ale i čokoláda připravená k přípravě nápoje. Žádný prášek, kostičky čokolády, které se rozpustí v horkém mléce a speciálními Zotter míchátky v Zotter skleničce, do kterých přesně pasují, je s mlékem rozmixujete.
A pak už vás průvodce pozve do kina, kde se pohodlně usadíte a shlédnete krátký film o "cestě" kakaového bobu ze stromu až do tabulky čokolády. Malý trailer a další videa si můžete pustit zde.
Ma jsme vlastně poprvé viděli, jak plody s kakovými boby vyrůstají - a sice tak, že vyrůstají přímo z kmene stromu.
Uvidíte proces od utržení ze stromu, pře fermentaci, sušení, výběr kvalitních zrn...až k samotné výrobě.
...a tomu, jak vás čokoláda "udělá šťastným"...
A z divadla hurá do opravdového procesu. Osaháte si plod, prohlédnete si sušené kakaové boby. Prohlédnete obrázky na stěnách, zjistíte jak vypadá květ...kdo z vás ho zná?
A začne první ochutnávání. Vyzkoušíte si, jak je kakaové zrno samo o sobě hořké.
A jaké to je, když ochutnáte čokoládu bez přidání mléka a cukru...
...a uděláte-li si s vlastních úst malý mixér a vložíte do nich lžičku čokolády, na kterou si nasypete cukr a sušené mléko. A pak v puse pořádně namixujete...
Ještě to není ten pravý požitek, ale je to již lepší, než hořkost samotné čokolády.
A takový je postup. Smícháním a pořádným zamícháním všech ingrediencí dostáváme výsledný produkt, čokoládu, jakou známe...
A tahle již fakt chutnala. V místnosti s čokoládovými fontánami nějakou dobu pobudete, než ochutnáte tolik druhů - mléčnou, hořkou, bílou...madlovou - a ta tedy byla...
A jak že to je s tou hořkostí a procenty? Nastudujte, vidíte na obrázku.
Ochutnávky jsou prakticky na každém kroku a čokoláda teče proudem ;-) Stačí jen zatáhnout za páčku...
A od hořkých, mléčných a bílých čokolád k čokoládám s příchutěmi a přísadami. Zde například malinová...
A nejsou to jen obvyklé přísady. S čím vším se dá čokoláda zkombinovat? Třeba s rybou...napadlo by vás to? Nezní to příliš lákavě, že?
A pak také hromada dalších, již běžnějších - jako jsou semínka, oříšky, bobule a květy...
A vše se to takhle krásně míchá. Tekutá, sladká, voňavá a neodolatelná...
Děti si mohly vybrat formu - tvar a druh čokolády a v místní "kuchyni" jim připravili potřebné suroviny pro výrobu vlastní čokolády. Pak už jen pohrát si a nazdobit čímkoli, co se jim líbilo a bylo k dispozici.
Vysledné produkty jsme odevzdali zpět do výrobny, aby prošly procesem tuhnutí a posléze na nás čekaly na konci prohlídky.
A pokračovali jsme s naším průvodcem dál. Po schodech do horního patra nad výrobnu a přípravnu čokolády jsme si mohli snad na každém druhém schodu nastrouhat nějaký další druh čokolády. Vidíte tu čokoládu všude? Pusy, prsty, mikiny, vše neslo stopy naší exkurze :-)
A odsud jsme měli výhled dolů - přímo do čokoládové "kuchyně".
A mlsaly nejen děti ;-)
Na závěr prohlídky ještě ochutnávka horké čokolády - drinking chocolate. Mohli jsme si vybrat z několika chutí a byla opravdu výtečná.
Chce to pořádně a důkladně zamíchat, aby ani kousek čokolády nepřišel nazmar.
A že vás čokoláda udělá šťastným? Něco na tom bude ;-)
Pro dospělé pak ještě malý "alkoholový" chocoshot koutek. Každý dle své chuti.
Myslím, že v poslední fázi už ochutnávání mírně polevuje, nastává pomalu fáze "přečokoládování" ;-) Ale stále je co ochutnávat.
A stejně jako existuje running sushi, zde mají running chocolate. Na běžícím pásu běhají dokola různé tabulky čokolád, sněz, co můžeš, jestli můžeš... A pro nás poslední zkouška - jakou příchuť má tato čokoláda? Neuhodli jsme - rybí ;-) Nepoznali byste ani vy. Byla výborná, jen člověk nemusí vědět, o jaký druh se jedná - to jsou ty předstudky...
A byli jsme na konci našeho putování čokoládovým světem. Byli jsme přejedení, ale nadšení a opět se potvrdilo pravidlo - dělá-li někdo něco s láskou a poctivě, je to znát - a tady to pravidlo bylo znát na každém kroku a s každým soustem. Po takovéto exkurzi si, ač jste to původně ani neplánovali - nakoupíte v místním obchůdku čokolády do zásoby. A ještě tuto...a tamtu...Zotter prostě boduje. Budete-li v Šanghaji (obzvláště s dětmi) nazapomeňte zajít do Zotter chocolate theathre, stojí to za to.
